4.3. Optické vlastnosti

Dvojlom

Dvojlom vyjadřuje rozdíly v indexech světelného lomu daného minerálu.

Minerály anizotropní jednoosé mají hodnotu dvojlomu vyjádřenou jako D = e-w. Je-li optický charakter minerálu negativní (Chm-) je hodnota dvojlomu D záporná, minerály s optickým charakterem pozitivním (Chz+) mají hodnotu dvojlomu kladnou. Hodnota maximálního dvojlomu, kterou daný minerál může mít je vždy v řezech, které proložíme optickou osou (tj. krystalografickou osou z). Naopak nejnižší dvojlom (D = 0) bude v řezu kolmém na optickou osu – tento řez se vždy chová jako obecný řez izotropním minerálem.

Příklad jednoosých minerálů:
křemen (opticky pozitivní):
e = 1,553; w = 1,544; D = +0,009  
apatit (opticky negativní):
e = 1,642; w = 1,646; D = -0,004  

U minerálů anizotropních dvojosých vypočteme hodnotu maximálního dvojlomu jako D = g - a. Protože oba indexy světelného lomu leží v rovině optických os, mají právě tyto řezy nejvyšší dvojlom, všechny ostatní možné řezy mají dvojlom nižší. Index světelného lomu b není aritmetickým průměrem ostatních dvou indexů lomu. Součet hodnot dvojlomu v řezu kolmém k ostré středné a dvojlomu v řezu kolmém k tupé středné je roven maximálnímu dvojlomu v rovině optických os. Pro opticky pozitivní minerál platí:

(b-a) + (g-b) = (g-a)