4.3. Optické vlastnosti

Elektromagnetické spektrum

Jakákoliv částice o určité energii může být popsána příčným vlnovým pohybem s definovanou vlnovou délkou. Každá taková vlna je popsána vektory magnetického a elektrického pole. Při řešení základních optických vlastností pevných fází můžeme magnetické pole zanedbat.

Elektromagnetické spektrum se skládá z vlnění o nejrůznějších vlnových délkách. Vlnové délky v desítkách a stovkách metrů odpovídají radiovým vlnám, vlnové délky v řádu 10-2 m odpovídají mikrovlnám (používají se k ohřevu potravin). Oblast 10-3 – 10-6 m se označuje jako infračervená a kolem hodnoty 700 nm začíná oblast viditelného světla, která končí asi na 380 nm. Následná oblast ultrafialového záření se dělí na typy A, B a C podle zkracujících se vlnových délek, přičemž oblasti B a C mají pro živé tkáně destrukční charakter. V oblasti vlnových délek kolem 10-10 m je definováno rentgenové záření, které spolu s gama zářením (vlnové délky 10-12m a kratší) jsou pro živé organismy vysloveně nebezpečné.

Na obrázku je schematické rozdělení vlnových délek v elektromagnetickém spektru a začlenění viditelné oblasti spektra (podle Tilley, 2000).