Index světelného lomu
Ke
stanovení indexu světelného lomu se v mineralogii používá tzv. imersní
metoda. Touto metodou lze stanovit index světelného lomu s přesností až
na tři desetinná místa.
Postup
je zpravidla následující. Na mikroskopu snížíme kondenzor, vysuneme
kondenzorovou čočku a použijeme clonku. Preparát přepravíme tak, že na
podložní sklíčko s prohloubením položíme zrnka studovaného minerálu.
Přidáme kapku imersní tekutiny s definovaným indexem světelného lomu
(viz dále) a pomocí Beckeho linky (obrázek
43-14) sledujeme relativní index lomu. Má-li sledovaná látka vyšší
index lomu než imersní tekutina, přimícháme tekutinu s vyšším
indexem lomu a naopak (čím je Beckeho linka výraznější, tím jsou rozdíly
v indexech světelného lomu větší). Tento postup opakujeme tak dlouho,
dokud Beckeho linka nezmizí tzn., že indexy světelného lomu minerálu a
imersní kapaliny jsou stejné. Namíchanou imersní kapalinu pak přeneseme na
refraktometr a změříme její index světelného lomu a tím dostaneme
hledanou hodnotu pro měřený minerálu.
Imersní
kapaliny jsou látky s přesně definovaným indexem světelného lomu při
dané teplotě. Přechovávají se v lahvičkách se zábrusem na teplotně
stálém a suchém místě. Při používaní je třeba zabránit jejich
kontaminaci, aby nedošlo ke změně jejich indexu lomu. Některé používané
imersní kapaliny a jejich index lomu při 15°C jsou uvedeny v následujícím
přehledu:
voda:
n = 1,333
chloroform: n = 1,450
ricinový
olej: n = 1,490
cedrový
olej: n = 1,510
anýzový
olej: n = 1,560
monojodbenzen:
n = 1,620
metylenjodid:
n = 1,740
Při
měření indexu lomu je třeba si uvědomit orientaci zrna. U jednoosých látek
je nejlépe měřit řez podle (001), protože v tomto řezu se uplatňuje
pouze index w.
Pokud stanovíme optický charakter látky, můžeme i obecný řez orientovat,
protože víme, který z obou indexů je větší resp. menší. Skutečný
index e
můžeme měřit pouze v řezech rovnoběžných s optickou osou (řezy
s maximálním dvojlomem). Měřený index (větší či menší) musí být
rovnoběžný s rovinou kmitu polarizátoru tzn., že zrno musíme otočit
do polohy zhášení. Směr většího a menšího indexu lomu zjistíme pomocí
vhodné kompenzační destičky.
U
dvojosých minerálů je situace mnohem složitější, protože k úplné
charakterizaci potřebujeme tři indexy lomu. Řezy v rovině optických os
vykazují nejvyšší dvojlom a lze na nich změřit indexy a
a g.
V řezech kolmých k ostré středné (poznáme podle konoskopického
obrázku) můžeme měřit index b
a v závislosti na optickém charakteru látky pak a nebo g.