| Symetrie monoklinická, Úhel
zhášení závisí na obsahu Mg - cummingtonit 10°, grunerit 15°- 20°. |
| Štěpnost dokonalá (110), někdy odlučnost
(001). Úhel křížení štěpných
trhlin v příčných řezech je 124°.
Obrázek
vpravo znázorňuje typickou amfibolovou štěpnost v příčném řezu
(kolmo na vertikálu), podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997.
|
|
|
Amfiboly řady cummingtonitu tvoří
často jehlicovité nebo vláknité krystaly, často zprohýbané.
Zpravidla jsou bezbarvé (cummingtonit) nebo
slabě zelené (vyšší obsah Fe).
S přibývajícím
Fe je zřetelnější pleochroismus, podle a
světle zelený až hnědý, b
a g
bezbarvý nebo světle žlutý.
Jehlice mají na příčném řezu typickou štěpnost, časté je
polysyntetické dvojčatění podle (100). |
| Rovina
optických os odpovídá (010), cummingtonit má Chm+ a úhle 2V = 65°-
85°, grunerit má Chm- a úhel 2V kolem 80°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických
os pro grunerit (podle Hejtman a Konta, 1959).
|
|
|
Indexy lomu se s rostoucím obsahem Fe
zvyšují (cummingtonit; grunerit):
n(a)
= 1,639 - 1,671; 1,663 - 1,686
n(b)
= 1,647 - 1,689; 1,680 - 1,709
n(g)
= 1,664 - 1,708; 1,696 - 1,729 |
|
Indexy dvojlomu se s rostoucím
obsahem Fe zvyšují (cummingtonit; grunerit):
D = 0,025 - 0,037; 0,033 -
0,043 |
| Dvojčatí nejčastěji podle (100). |
| Grunerit
je poměrně vzácný, vyskytuje se hlavně v regionálně
metamorfovaných horninách bohatých Fe. Cummingtonit je typický
metamorfní minerál vznikající při kontaktní metamorfóze mramorů, běžný
je i v regionálně metamorfovaných horninách facie granátických
amfibolitů. Méně častý je ve skarnech. Ve vyvřelých horninách se
vzácně objevuje v dacitech. |
| Dokumentační fotografie |
|
| |
|