| hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
Optické metody výzkumu minerálů jsou i přes prudký rozvoj metod elektronové mikroskopie a mikroanalýzy stále velmi spolehlivé, rychlé a snadno dostupné. Zhotovení zakrytého nebo leštěného výbrusového preparátu a samotné mikroskopování vyžaduje zlomek nákladů, které jsou potřeba pro "mikrosondovou" analytiku a navíc zhotovené preparáty jsou pak pro tuto metodu rovněž použitelné. Optické metody v žádném případě nemohou nahradit analytické práce, které jsou v dnešním výzkumu samozřejmostí, ale pomocí nich si dokážeme udělat předběžnou představu o složení horniny, genetických a strukturních vztazích mezi jednolitými minerály.
Minerály jsou v této kapitole rozděleny podle četnosti a významu jejich výskytu. Skupinu hlavních horninotvorných minerálů je tvořena těmi, které skládají většinu běžných hornin a jsou v nich zastoupeny ve významném množství (zpravidla více jak 5 %). Vedlejší minerály jsou takové, které se v horninách běžně vyskytují, ale zpravidla jen v malém množství (1- 5 %). Mezi skupinu akcesorických minerálů se počítají všechny takové, které se vyskytují v horninách v akcesorickém množství, tedy zpravidla do 1 %. Je více než zřejmé, že zařazení jednotlivých minerálů do těchto tří skupin je pouze schématické. Jakýkoliv hlavní minerál se může v jiném typu horniny stát vedlejším nebo akcesorických a naopak některé vedlejší či akcesorické minerály se mohou ve speciálních horninách stát minerály hlavními.
| hlavní horninotvorné minerály | vedlejší horninotvorné minerály | akcesorické horninotvorné minerály |
| wollastonit | ||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|