| Symetrie kubická nad 605°C,
jinak tetragonální, zhášení rovnoběžné. |
| Štěpnost nedokonalá
podle (110), v mikroskopu zpravidla není patrná. |
|
Leucit tvoří automorfní krystaly s
převládajícím krystalovým tvarem {211}, nebo izometricky zaoblená
zrna, někdy s jevy magmatické koroze. Tvoří
jak vyrostlice, tak drobná zrnka v základní hmotě. Je
bezbarvým minerálem.
Má
negativní reliéf, zrna zpravidla obsahují koncentricky nebo radiálně
uspořádané heterogenní inkluze (často vulkanické sklo nebo tmavé
minerály). |
| Ve směru optické osy je index w,
Chm+, Chz+. |
Indexy lomu:
n(e)
= 1,509
n(w)
= 1,508
|
D = 0,001
Dvojlom je velmi nízký, nápadné
je polysyntetické dvojčatění. |
| Jemné
dvojčatné lamely jsou paralelní s (110), zpravidla je dvojčatění
velmi dobře zřetelné. |
| Leucit
bývá alterován pozdními Na-fluidy na pseudoleucit (směs ortoklasu a
nefelinu), popř. je pseudomorfován na analcim. |
|
Leucit je běžný ve vulkanických
horninách bohatých draslíkem a deficitních křemíkem (leucitické
tefrity, leucitity). Částečnou desilifikací může vznikat z draselného
živce podle schématu: K [Al Si3 O8] - SiO2
= K [Al Si2 O6]. Nevyskytuje
se v plutonických a metamorfovaných horninách.
Leucit je zpravidla v asociaci s nefelinem, minerály sodalitové
skupiny, augitem a olivínem. Nikdy se primárně nevyskytuje s křemenem. |
| 1A. Automorfní vyrostlice leucitu, zrno je
čiré a bezbarvé; leucitit, PPL. |
1B. Automorfní vyrostlice leucitu s
polysyntetickým lamelárním dvojčatěním; leucitit, XPL. |
 |
 |
| 2. Vyrostlice zrn leucitu s charakteristickým
uspořádáním heterogenních inkluzí; leucitit, PPL. |
|
|
|