hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
Symetrie monoklinická, zhášení přímé v řezech pásma (100):(001), jinak šikmé. Zhášení augitu g/z = 32°-55°, egirin má a/z = 2°- 6° a úhel zhášení jadeitu g/z = 32°-55°. | |
Štěpnost dobrá, je typická podle prizmatu (110). | |
Pro augit jsou charakteristické
automorfní průřezy často osmiúhelníkového tvaru s typickou
pyroxenovou štěpností, v metamorfovaných horninách bývá
xenomorfní. Egirin tvoří obvykle jehlicovité
krystaly, často skupinově uspořádané průřezy, vyskytuje se i
v xenomorfních zrnech. Barva je zpravidla v zelených odstínech,
má výrazný pleochroismus a
olivově zelená, b
světle zelená, g
světle zelená až hnědožlutá. Jadeit tvoří automorfní i xenomorfní zrna, je zpravidla bezbarvý, může být slabě nazelenalý. Při tlakovém postižení může undulózně zhášet. |
|
Rovina optických os augitu je
v rovině (010), b
odpovídá y. Chm +, úhel 2V(g)
= 25°- 61° (augit), 42°- 65°(titanový augit).
Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v titanovém augitu, vpravo je typická "přesýpátková" mikrostruktura (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997). |
|
Rovina optických os egirinu je (010),
Chm-, Chz-, 2V(a)
kolem 60°.
Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v egirinu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997). |
|
Rovina optických os jadeitu odpovídá
(010), b
= y, 2V(g)
= 64°- 86°, Chm+.
Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v jadeitu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997). |
|
S rostoucím obsahem Fe vzrůstají
i hodnoty indexů lomu augitu (augit; titanový augit): Indexy lomu egirínu jsou závislé
na chemickém složení: V závislosti na složení jsou
indexy lomu jadeitu: |
|
Podle obsahu Fe kolísá dvojlomu
augitu: D = 0,037 - 0,061 Podle
složení je dvojlom jadeitu: |
|
Častější jsou
dvojčata augitu, prorostlice a polysyntetické dvojčatění podle (100),
(001) a (101). |
|
U
augitu dochází
často ještě během magmatické krystalizace k přeměně na
aktinolit (uralitizace). Podobný proces probíhá při nízkých stupních
metamorfózy a kontaktní metamorfóze. V magmatických horninách
dochází k chloritizaci augitu a také k přeměně na
caledonit. Při nízkých stupních metamorfózy je typická chloritizace
spolu se vznikem mastku a epidotu. Jiným typem zvětráváním přechází
na směs karbonátů, hematitu a křemene.
Jadeit se může měnit se na albit, při retrográdní metamorfóze vzniká aktinolit. |
|
Pro alkalické pyroxeny je charakteristická stavba zrn typu "přesýpátkové struktury". | |
Augit bývá zastoupen v alkalicko - vápenatých a tholeitických bazických magmatitech (skupina gabra, bazalty), ve vysoce metamorfovaných horninách je augit častější než diopsid. Titanový augit je typický pro Ti bohaté horniny (např. alkalické bazalty, tefrity, bazanity nebo nefelinity). Často tvoří asociaci s plagioklasy, amfibolem a diopsidem nebo olivínem, plagioklasem a nefelinem. Egirin je typický pro horniny alkalické řady (např. nefelinické syenity). Asociaci tvoří obvykla s foidy.Jadeit je typický vysokotlaký a středněteplotní minerál facie glaukofanových břidlic. Asociaci tvoří s glaukofanem, epidotem a albitem. |
|
1A. Zonální, automorfně omezené zrno augitu; bazalt, PPL. | 1B. Zonální, automorfně omezené zrno augitu; bazalt, XPL. |
2A. Světle hnědé zrno augitu, plagioklas; esexit, PPL. | 2B. Dvojlom augitu se slabou oscilační zonalitou, plagioklas; esexit, XPL. |
3A. Světle hnědý, zonální augit; olivinický augitit, PPL. | 3B. "Přesýpátková" mikrostruktura augitu; olivinický augitit, XPL. |
4A. Automorfní, zonální, světle hnědé zrno augitu; olivinický augitit, PPL. | 4B. Automorfní, zonální, augitu s dvojčatnou lamelou; olivinický augitit, XPL. |