| Symetrie antigoritu je
monoklinická a zháší rovnoběžně nebo je úhel a/z
velmi malý. Chrysotil má monoklinický a rombický polytyp, zpravidla zháší
rovnoběžně. |
| Štěpnost antigoritu je dokonalá
podle (001), chrysotil štěpný není, v azbestových agregátech je odlučný
podle vláken. |
|
Antigorit tvoří jemné šupinky nebo
lišty, většinou je bezbarvý, při obsahu železa světle zelený se
slabým pleochroismem v žlutozelených odstínech. Chrysotil tvoří
vláknité agregáty a paralelní srůsty na puklinách hornin. Je
bezbarvý, při obsahu Fe může mít zelené odstíny. V případě,
že je pleochroický, je podle g
světle zelený nebo světle žlutý, podle a
a b
zelenavě žlutý. Oba minerály vykazují nízký
reliéf a nízké intrferenční barvy, někdy undulózně zháší. Mezi
minerály serpentinové skupiny patří i méně známý lizardit. |
| Antigorit má rovinu optických os (010), z
= a.
Chm-, Chz+, úhel 2V(a)
= 20°-50°. U chrysotilu se rozlišují dvě optické formy. Obě mají
rovinu optických os (010), chrysotil g
má Chm+, Chz+ a 2V(g)
= 10°-90°. Chrysotil a
má Chm-, Chz- a 2V(a)
= 30°-35°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických
os v antigoritu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
|
|
| Indexy lomu jsou závislé na
obsahu Fe:
Antigorit:
n(a)
= 1,555 – 1,567
n(b)
= 1,560 – 1,573
n(g)
= 1,560 – 1,573
chrysotli g
chrysotil a
n(a)
= 1,532 – 1,552
1,538 – 1,560
n(b)
= 1,545 – 1,561
1,546 – 1,567
n(g)
= 1,545 – 1,561
1,546 – 1,567 |
| Dvojlom je závislý na obsahu
Fe:
Antigorit:
D = 0,005 – 0,006
chrysotli g
chrysotil a
D = 0,013 – 0,009
0,008 – 0,007 |
| Dvojčatění: antigorit vícenásobně
dvojčatí podle (010). |
| Antigorit
se za přítomnosti SiO2 mění na mastek. Chrysotil se za podmínek
nízké metamorfózy může měnit na antigorit. Oba minerály jsou důležitými
produkty přeměn olivínu a některých pyroxenů. |
| Vzájemné rozlišení
antigoritu a chrysotilu je možné pouze tehdy, pokud je chrysotil ve formě
azbestu. |
| Oba
minerály jsou typické pro bazické a ultrabazické magmatity a
metamorfity, kde jsou součástí produktů přeměn po olivínu. Mohou
vznikat i přeměnou Mg bohatých ortopyroxenů. Jsou hlavními minerály
hadců (serpentinitů). |
| 1A. Typická mřížovitá mikrostruktura minerálů
serpentinové skupiny - minerály jsou bezbarvé a obsahují tmavý
pigment opakních minerálů, olivín; serpentinit, PPL. |
1B. Typická mikrostruktura minerálů
serpentinové skupiny - velmi nízký dvojlom a místy undulózní zhášení,
obsah tmavého pigmentu z opakních minerálů, olivín; serpentinit, XPL. |
 |
 |
| 2A. Jemnozrnný agregát minerálů
serpentinové skupiny a opakní pigment naznačuje tvar původních zrn,
serpentinit, PPL. |
2B. Jemnozrnný agregát minerálů
serpentinové skupiny a opakní pigment naznačuje tvar původních zrn,
serpentinit, XPL. |
 |
 |
| 3A. Agregát minerálů serpentinové skupiny
vzniklé přeměnou olivínu, zbytek olivínu; peridotit, PPL. |
3B. Agregát minerálů serpentinové skupiny
vzniklé přeměnou olivínu, zbytek olivínu (střední dvojlom);
peridotit, XPL. |
 |
 |