| Symetrie je většinou monoklinická (pseudohexagonální),
ale existují i triklinické polytypy. Úhle
zhášení a/z
= 0-5°, b/x
= 1-3°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a příslušné
úhly zhášení v muskovitu, vyznačena je i bazální štěpnost (podle
Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
|
|
| Štěpnost je velmi
dokonalá podle (001). |
|
Mezi dioktaedrické slídy řadíme
např. paragonit, roscoelit nebo caledonit, klíčový význam z hlediska
stavby hornin má ale pouze muskovit. Muskovit tvoří
tabulkovité nebo lištovité krystaly či agregáty. Jemně
zrnité agregáty muskovitu vznikající např. při slabé metamorfóze
a označují se jako sericit.
Muskovit je bezbarvý nebo jen velmi slabě nažloutlý
či nazelenalý. Cr - muskovity (fuchsit) vykazují slabý pleochroismus: a
- světle zelenomodrá, b
- žlutavá, g
- světle modrozelená.
Typické jsou střední hodnoty indexů lomu a dvojlomu, řezy v rovině
štěpnosti (kolmo k z) mají nízký dvojlom (n(g)
- n(b)
maximálně 0,005). |
| Rovina
optických os přibližně odpovídá (100), g
= y,
Chm-, Chz+. Úhel 2Va
= 30°-47°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických
os v muskovitu, vyznačena je i bazální štěpnost (podle Hejtman a
Konta, 1959).
|
|
Indexy lomu lze označit jako střední:
n(a)
= 1,552 - 1,574
n(b)
= 1,582 - 1,610
n(g)
= 1,586 - 1,616 |
Dvojlom:
D = 0,034 - 0,042 |
| Dvojčatí podle
osy [310]. |
| Muskovit
je velmi stabilní minerál, velmi jemné agregáty mohou být alterovány
na hydromuskovit nebo illit, při vysokém stupni metamorfózy dochází k přeměně
na asociaci s alkalickým živcem. Ztrátou draslíku může přecházet
na některé jílové minerály. |
| Většina optických vlastností
a veličin závisí na chemickém složení. Kolem
inkluzí zirkonu mohou být pleochroickými dvůrky. |
|
Muskovit je běžný minerál alkalických
granitů, pegmatitů a aplitů nebo pneumatolyticky formovaných hornin.
Jemně šupinkatý sericit je běžný v plutonických a vulkanických
horninách, především jako produkt rozpadu živců. Zcela běžný je v klastických
sedimentech (slepence, arkózy). V metamorfovaných horninách je běžný
v širokém teplotně-tlakovém rozpětí (fylit => svor =>
rula). Vyskytuje se i v některých kontaktně metamorfovaných
horninách. Běžnou asociací je křemen, K-živec, plagioklas a biotit. |
| 1A. Bezbarvé, nepleochroické, štěpné, lištovité
zrno muskovitu, křemen, K-živec; rula, PPL. |
1B. Štěpné zrno muskovitu se středním
dvojlomem, křemen, K-živec; rula, XPL. |
 |
 |
| 2A. Bezbarvé, nepleochroické, štěpné, lištovité
zrno muskovitu, křemen; granit, PPL. |
2B. Typický střední dvojlom štěpného,
lištovitého zrna muskovitu, křemen; granit, XPL. |
 |
 |
| 3A. Agregáty bezbarvého muskovitu postižené
plastickou deformací, biotit a křemene; rula, PPL. |
3B. Agregáty muskovitu postižené
plastickou deformací, biotit a křemene; rula, XPL. |
 |
 |
| 4A. Agregáty muskovitu kolem pinitizovaného
cordieritu; cordieritová ruly, PPL. |
4B. Agregáty muskovitu, který je ve formě
sericitu přítomen i v produktech přeměny cordieritu; cordieritová
ruly, XPL. |
 |
 |
| 5A. Ohnuté lupínky muskovitu, křemen,
plagioklas a hematitový pigment; droba, PPL. |
5B. Ohnuté lupínky muskovitu, křemen,
plagioklas a hematitový pigment; droba, XPL. |
 |
 |
| 6A. Hrubě lupenitý agregát
muskovitu, plagioklas, křemen; pegmatit, PPL. |
6B. Hrubě lupenitý agregát
muskovitu, plagioklas, křemen; pegmatit, XPL. |
 |
 |
| 7A. Štěpné zrno bezbarvého
muskovitu, K-živec, zirkon; granit, PPL. |
7B. Štěpné zrno muskovitu (střední
dvojlom), K-živec, zirkon; granit, XPL. |
 |
 |