| Symetrie rombická, zhášení
rovnoběžné. |
| Štěpnost je dobrá
podle (010), nedokonalá podle (001). |
|
Olivín tvoří často automorfní
krystaly, někdy magmaticky korodované, nepravidelné zrnité agregáty
nebo může mít i kostrovitý vývin. Zpravidla je bezbarvý, obsahuje-li podstatné
množství Fe bývá slabě nažloutlý nebo nazelenalý.
Často mívá drsný reliéf, reliéf i dvojlom závisí na složení. Někdy
vykazuje undulózní zhášení, které je indikátorem mechanické
deformace. Dvojlom je zpravidla střední a odpovídá interferenčním barvám 2. řádu.
Velmi nápadný je olivín v produktech jeho přeměny - minerálech
serpentinové skupiny. |
| Rovina
optických os je rovnoběžná s (001), index b
souhlasí s osou z.
Do 13 % podílu fayalitové složky je olivín opticky pozitivní (Chm+) s
2V(g)
= 84 - 90°, nad 13 % fayalitové složky jsou olivíny opticky negativní
(Chm-) s 2V(a)
= 90 - 50°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických
os ve fayalitu (vlevo) a forsteritu (vpravo), podle Pichler a Schmitt-Riegraf,
1997.
|
|
|
Indexy lomu jsou závislé na
chemickém složení (forsterit; fayalit):
n(a)
= 1,636 - 1,730; 1,731 - 1,824
n(b)
= 1,650 - 1,739; 1,760 - 1,864
n(g)
= 1,669 - 1,772; 1,773 - 1,875 |
Dvojlom (forsterit; fayalit):
D = 0,033 - 0,042; 0,042 - 0,051 |
| Dvojčatí podle
prizmatických ploch (110). |
| Olivín
je velmi nestabilní. Při nízkých teplotách a nízkém stupni metamorfózy
dochází k hydrotermální alteraci (vzrůstá objem olivínu a obsah
vody) za vzniku minerálů serpentinové skupiny (serpentinizace). Při
vysokých teplotách dochází k oxidaci Fe a vstupu vody, což vede
ke vzniku pseudomorfózy iddingsitu po olivínu. Jako iddingsit se označuje
směs geothitu, hematitu, chloritu a jílových minerálů, které ve výbruse
jako celek vykazují vyšší indexy lomu než má olivín a slabý
pleochroismus. Tato přeměna je typická pro výlevné horniny. V gabroidních
horninách vznikají často kolem olivínu „kelifitické“ obruby, složené
z amfibolů, pyroxenů, spinelidů a granátu. Reakcí olivínu s křemíkem
bohatou taveninou vzniká ortopyroxenový reakční lem. |
| Olivín může být i zonální,
zpravidla Mg bohaté jádro a Fe bohatý okraj. Někdy obsahuje
heterogenní inkluze např. spinelidy, magnetit, ilmenit. Běžným
horninotvorným olivínem je izomorfní směs s mírnou převahou
forsteritové složky. Čisté koncové členy (forsterit a fayalit) se
vyskytují poměrně vzácně. |
|
Olivín je typický minerál
ultramafických a bazických magmatických hornin (peridotity, gabra,
bazalty), často je zastoupen ve dvou generacích (vyrostlice a zrna v základní
hmotě). Krystalizace olivínu je podmíněna nenasyceným magmatem, jinak
dochází ke vzniku pyroxenu. Olivín se může vyskytovat primárně s křemenem
pouze v případě, že zůstává v hornině jako obrněný
relikt. Typickou asociaci tvoří chromit, pyroxen, plagioklas.
|
| 1A. Automorfní vyrostlice olivínu, v základní
hmotě je olivín a pyroxen; bazalt, PPL. |
1B. Automorfní vyrostlice olivínu, střední
dvojlom zrna; bazalt, XPL. |
 |
 |
| 2A. Zrno olivínu postižené masivní
serpentinizací, olivín jsou bezbarvá nepravidelná zrna, mezi která po
štěpných trhlinách proniká přeměna; gabro, PPL. |
2B. Zrno olivínu postižené masivní
serpentinizací, olivín má na rozdíl od minerálů serpentinitové
skupiny střední dvojlom; gabro, XPL. |
 |
 |
| 3A. Vlevo bezbarvé automorfní zrno olivínu,
vpravo světle hnědý pyroxen; bazanit, PPL. |
3B. Vlevo nahoře automorfní zrno olivínu,
vpravo dole pyroxen (oba s relativně nízkým dvojlomem); bazanit, XPL. |
 |
 |
| 4A. Automorfní olivín na jehož okrajích
došlo k oxidaci Fe, alkalický bazalt, PPL. |
4B. Automorfní olivín na jehož okrajích
došlo k oxidaci Fe, alkalický bazalt, XPL. |
 |
 |
| 5A. Pokročilá serpentinizace
olivínu, minerály serpentinové skupiny; peridotit, PPL. |
5B. Pokročilá serpentinizace
olivínu, minerály serpentinové skupiny; peridotit, XPL. |
 |
 |
| 6A. Automorfní vyrostlice olivínu
s jevy magmatické koroze; bazanit, PPL. |
6B. Automorfní vyrostlice
olivínu s jevy magmatické koroze; bazanit, XPL. |
 |
 |