| hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
| Symetrie rombická, zhášení rovnoběžné. | |
| Podélná štěpnost (100) je dokonalá, štěpnost (010) je nedokonalá. | |
| Zoisit tvoří zpravidla protažená zrna nebo stébelnaté agregáty, sloupečkovitá zrna protažená podle osy y mají často "roztřepené" konce. Nápadný je vystupující reliéf, podélná štěpnost a často příčná odlučnost. Je bezbarvý a bez pleochroismu. V XPL bývá interferenční barva rozdělena políčkovitě, a-zoisit má v řezu (100) anomální modrou interferenční barvu. | |
| Z hlediska optické orientace je možné
rozlišit dvě variety podle obsahu Fe. Minimum Fe obsahuje a-zoisit,
který má rovinu optických os (010), z = g,
2V kolem 30°, Chm+, Chz±. b-zoisit
má rovinu optických os (100), z = g,
2V kolem 60°, CHm+, Chz±.
Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v zoisitu (vlavo chudý Fe, vpravo bohatý Fe), podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997. |
|
| Indexy lomu (stoupají s obsahem
Fe): n(a) = 1,696 - 1,700 n(b) = 1,696 - 1,702 n(g) = 1,702 - 1,718 |
|
| Dvojlom (stoupá s obsahem Fe): D = 0,006 - 0,018 |
|
| Zoisit je stabilní minerál. | |
| Vyskytuje se v bazických magmatických a metamorfovaných horninách, zpravidla jako druhotný produkt přeměny plagioklasů (je součástí saussuritu spolu s epidotem, albitem, křemenem a aktinolitem). Vzácně se objevuje ve vápenatosilikátových horninách nebo rolách, běžný je na žilách alpské parageneze. | |
| 1A. Bezbarvé krystalky zoisitu s výrazným reliéfem; diorit, PPL. | 1B. Krystalky zoisitu s velmi nízkým dvojlomem; diorit, XPL. |
 |
 |
| 2A. Drobné sloupečky zoisitu vzniklé přeměnou plagioklasu mají vystupující reliéf; gabro, PPL. | 2B. Drobné sloupečky zoisitu vzniklé přeměnou plagioklasu mají anomální modré interferenční barvy; gabro, XPL. |
 |
 |
