| Symetrie monoklinická, zhášení rovnoběžné
v řezech pásma (100):(001), jinak šikmé s
úhlem zhášení g/z
38°- 48°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů, štěpnost a
úhly zhášení v diopsidu (podle Hejtman a Konta, 1959).
|
|
| Štěpnost je dobrá
podle (110), v příčném řezu svírají štěpné trhliny úhel 87°.
Obrázek
vpravo znázorňuje typickou pyroxenovou štěpnost v řezu kolmo na
vertikálu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
|
|
|
Monoklinické pyroxeny tvoří krátce
sloupcovité automorfně vyvinuté krystaly nebo nepravidelná zrna.
Diopsid (Mg-koncový člen) je zpravidla bezbarvý nebo jen slabě
nazelenalý, se zvyšujícím se obsahem Fe (koncový člen hedenbergit) je barva zelená
se zřetelným pleochroismem (a - bledě zelený, b
- žlutavě zelený, g
- tmavozelený). Reliéf
je zpravidla výrazný, charakteristická je i štěpnost. Často obsahuje
odmíšeniny ortopyroxenů a známy jsou i deformované krystaly. |
| Rovina optických os je (010), b
odpovídá y, Chm+, úhel 2V(g)
roste s obsahem Fe z 50°(diopsid) na 62°(hedenbergit).
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických
os v diopsidu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
|
|
Indexy lomu stoupají s obsahem
Fe (diopsid; hedenbergit):
n(a)
= 1,663 - 1,699; 1,699 - 1,739
n(b)
= 1,671 - 1,705; 1,705 - 1,745
n(g)
= 1,693 - 1,728; 1,728 - 1,757 |
Dvojlom (diopsid; hedenbergit):
D = 0,029 - 0,030; 0,018 - 0,029 |
| Dvojčatění zpravidla
podle (100), dvojčatné lamely jsou orientovány kose ke štěpnosti. |
| Hydrotermální
alterací se monoklinické pyroxeny mění na vláknité agregáty amfibolů
(aktinolit, tremolit). Při nízkých teplotách dochází k serpentinizaci,
produkty zvětrávání mohou být karbonáty, hematit a křemen. |
|
Monoklinické pyroxeny jsou běžné v bazických
magmatických horninách (skupina gabra, bazalt) nebo v žilných
horninách (lamprofyry). Jsou typické pro kontaktně metamorfované
horniny typu skarnu nebo erlánu. V regionálně metamorfovaných horninách
se objevují v pyroxenových rulách.
Běžnou minerální asociaci tvoří s plagioklasy
a olivínem nebo vesuviánem, wollastonitem a granátem. |
| 1A. Monoklinický pyroxen se zelenavým nádechem
a dobrou štěpností podle (110), kalcit; skarn, PPL. |
1B. Monoklinický pyroxen se středním
dvojlomem a dobrou štěpností podle (110), kalcit; skarn, XPL. |
 |
 |
| 2A. Monoklinický pyroxen světle zelené
barvy, se štěpností (110) v příčném řezu, granát; skarn, PPL. |
2B. Monoklinický pyroxen se středním
dvojlomem a štěpností v příčném řezu, granát; skarn, XPL. |
 |
 |
| 3A. Pyroxen s vystupujícím reliéfem a
alteračním lemem z aktinolitu; syenit, PPL. |
3B. Pyroxen se střením dvojlomem a alteračním
lemem z aktinolitu; syenit, XPL. |
 |
 |
| 4A. Světle zelený diopsid, růžový
granát; skarn, PPL. |
4B. Střední dvojlom diopsidu,
izotropní granát; skarn, XPL. |
 |
 |