| Symetrie monoklinická, v ploše
(010) je zhášení b/z
= 21° a zhášení a
vzhledem ke štěpnosti (001) je 5°. V karlovarských dvojčatech je
v řezu (010) zhášení souměrné. |
| Štěpnost je dokonalá
podle (001) a dobrá podle (010).
Obrázek
vpravo znázorňuje štěpnost, hlavní optické směry a zhášení
v ortoklasu v řezu podle (010) a v karlovarsky zdvojčatělém zrnu v řezu
(010), Hejtman a Konta, 1959.
|
|
|
Čerstvá zrna jsou čirá a průhledné,
se postupujícími přeměnami jsou průřezy zakalené. Charakteristické
je orientované prorůstání lamel albitu, tzv. pertity. Pertity jsou
lamely albitu v hostujícím K-živci a dělí se podle velikosti na:
Ø makropertity – odmíšeniny albitu jsou viditelné pouhým
okem
Ø mikropertity – odmíšeniny albitu lze sledovat běžným
optickým mikroskopem
Ø kryptopertity – přítomnost odmíšenin albitu lze prokázat
pouze RTG metodami
Některé
ortoklasy mají zonální stavbu. Časté jsou uzavřeniny hematitu a
okolních horninotvorných minerálů, typické je i grafické prorůstání
s křemenem. |
| Rovina optických os je přibližně rovnoběžná
(odchylka 5°) s (001), g
= y. Chm-, úhel 2V(a)
= 65°-75°.
Obrázek
vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických
os v ortoklasu. Vlevo je řez kolmo k z, vpravo je řez podle
(100), Hejtman a Konta, 1959.
|
|
Indexy lomu:
n(a)
= 1,518
n(b)
= 1,522
n(g)
= 1,523 – 1,524 |
Dvojlom:
D = 0,005 - 0,006 |
Monoklinické živce dvojčatí podle následujících
zákonů:
Karlovarský zákon s dvojčatnou osou [001]
a dvojčatnou rovinou (010)
Manebašský zákon s dvojčatnou osou kolmou na dvojčatnou rovinu
(001)
Bavenský zákon s dvojčatnou osou kolmou na dvojčatnou rovinu
(021)
Obrázek
vpravo znázorňuje dvojčatění K-živců, odleva karlovarský, manebašský
a bavenský zákon (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
|
|
| Nejběžnějšími přeměnami
je kaolinizace a sericitizace. Produkty přeměn sledují štěpnost nebo
hranice zón v zonálních krystalech. Při zvětrávání je
ortoklas zpravidla odolnější než plagioklasy. |
| Skupinu alkalických živců tvoří
především sanidin, ortoklas, mikroklin a albit. K-živce lze bezpečně
rozlišit pouze na základě jejich strukturního stavu, proto je lépe při
optickém pozorování používat souhrnný termín K-živec. Je-li přítomno
mikroklinové mřížkování je pravděpodobné, že se jedná o
mikroklin. |
| Ortoklas
je
častý minerál plutonických a vulkanických hornin (žula, granodiorit,
pegmatity, ryolit). V sedimentech je součástí arkóz a drob. V metamorfovaných
horninách se vyskytuje především v rulách. |
| 1A. Bezbarvý ortoklas se zřetelnými
lamelami mikropertitů (jde o albit s vyšším indexem lomu než má K-živec);
pegmatit, PPL. |
1B. Ortoklas se zřetelnými lamelami
mikropertitů (albitové lamely jsou v poloze vyhasnutí); pegmatit, XPL. |
 |
 |
| 2A. Zrno K-živce (ortoklasu) se zřetelnými
produkty přeměn na štěpných trhlinách, biotit; syenit, PPL. |
2B. Zrno K-živce (ortoklasu) s mikropertity,
vyhaslý je K-živec, biotit; syenit, XPL. |
 |
 |
| 3A. Bezbarvý ortoklas zakalený produkty
kaolinizace, viditelné jsou i štěpné trhliny; pegmatit, PPL. |
3B. Ortoklas s mikropertity albitu (mají vyšší
dvojlom), viditelné jsou i štěpné trhliny; pegmatit, XPL. |
 |
 |
| 4A. Silně kaolinizované zrno
ortoklasu, muskovit, křemen; granit, PPL. |
4B. Pertitické zrno ortoklasu,
muskovit, křemen; granit, XPL. |
 |
 |
| 5. Karlovarsky zdvojčatělý K-živec
s inkluzí zirkonu; granit, XPL. |
6. Pertitický ortoklas, zonální
plagioklas; syenit, XPL. |
 |
 |