Velmi často tvoří automorfní sloupečky soudkovitého
vzhledu nebo zaoblené sloupečky. Bývá bezbarvý nebo je zabarven do
modra a v takovém případě je pleochroický. Velmi výrazný je jeho
vystupující reliéf a drsný povrch.
Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů v korundu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
Indexy lomu:
Øn(e) = 1,760
Øn(e) = 1,760
Øn(w) =
1,768
Dvojlom má prakticky totožný s křemenem.
Může se měnit na diaspor, v metamorfovaných horninách
se účastní reakce, při které vzniká sillimanit a kyanit.
Korund se vyskytuje v bazických a ultrabazických
magmatitech, některých syenitech a pegmatitech. Častý je v
metamorfovaných horninách – mramory, ruly, smirky.
