Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v klinozoisitu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997).
n(a) = 1,706 - 1,724
n(b) = 1,708 - 1,729
n(g) = 1,712 - 1,735
D = 0,006 - 0,011
| hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
| Symetrie monoklinická, zhášení a/z je 0-7°, g svírá se štěpností (001) úhel 14°-24°. | |
| Podélná štěpnost je dokonalá podle (001), protažení krystalů je podle osy y. | |
| Zrna i agregáty jsou zpravidla sloupečkovité nebo jehlicovité. Je bezbarvý a nepleochroický, při vyšších obsazích Fe může mít světle hnědý odstín. Interferenční barvy mají často anomálně namodralý nádech, polysyntetické lamelování podle (100) se projevuje políčkovitým rozložením interferenčních barev. | |
| Rovina optických os je (010), y = b,
Chm+, Chz±, 2V(g)
= 40°-90°.
Obrázek vpravo znázorňuje orientaci hlavních optických směrů a roviny optických os v klinozoisitu (podle Pichler a Schmitt-Riegraf, 1997). |
|
| Indexy lomu (závisí na obsahu
Fe): n(a) = 1,706 - 1,724 n(b) = 1,708 - 1,729 n(g) = 1,712 - 1,735 |
|
| Dvojlom (závisí na obsahu Fe): D = 0,006 - 0,011 |
|
| Velmi stabilní minerál. | |
| Klinozoisit je častý v horninách metamorfovaných ve facii zelených břidlic nebo epidotových amfibolitů, je součástí rozkladných produktů (saussurit) plagioklasů v intermediálních a bazických magmatitech a ojediněle se vyskytuje jako hydrotermální výplň mandlí bazaltů. | |
| 1A. Vystupující reliéf a světle hnědý nádech krystalů klinozoisitu, prehnit; alpská parageneze, PPL. | 1B. Interferenční barvy klinozoisitu s modravým nádechem, prehnit; alpská parageneze, XPL. |
|
|
| 2A. Sloupečkovité bezbarvé zrno s příčnou odlučností a vystupujícím reliéfem, křemen; alpská parageneze, PPL. | 2B. Namodralý nádech a ntypická nehomogenity interferenčních barev, křemen; alpská parageneze, XPL. |
|
|