hlavní stránka | obsah | učebnice | mapa webu | o autorech | rejstřík |
1.5.1.1 Krystalograficky významné směry
1.5.1.2 Mezinárodní značení bodových grup
1.5.1.3 Schoenfliesovo značení bodových grup
1.5.2 Vlastnosti bodových grup
1.5.3 Kombinace prvků a operací symetrie v bodových grupách
1.5.4 Typy krystalových tvarů v bodových grupách
1.5.4.1 Obecný krystalový tvar
1.5.4.2 Speciální krystalový tvar
1.5.4.3 Limitní krystalový tvar
1.5.5 Asymetrická plošná jednotka bodové grupy
1.5.6 Určování bodových grup na krystalu
1.5.7 Vliv symetrie bodových grup na fyzikální vlastnosti krystalů
Bodové grupy (také kapitola 1.3.3.1.) jsou tvořeny uzavřenými operacemi symetrie a jejich kombinací. Bodová grupa je definována jako množina uzavřených operací symetrie, jejichž operace ponechávají alespoň jeden bod v prostoru nepohyblivým. Všechny translační operace jsou vyloučeny. Těmto požadavkům vyhovuje 8 základních beztranslačních prvků symetrie: 1, 2, 3, 4, 6, -4, i, m. Tyto prvky a jejich možné kombinace tvoří 32 krystalografických bodových grup, jimiž lze charakterizovat symetrii vnějšího tvaru krystalů. Bodové grupy odvozené od prostorových grup s maximální symetrií, mají rovněž maximální symetrii možnou v dané krystalové soustavě. Tyto bodové grupy obsahují všechny prvky symetrie bodových grup s nižší symetrií (subgrupy).
Symetrické
směry (krystalograficky významné směry) mají v bodových grupách
stejný vztah k prvkům symetrie jako v grupách prostorových. Symboly
bodových grup mohou být nejvýše trojčlenné. Znaky v symbolech jsou
uvedeny v pořadí krystalograficky významných směrů a vztahují se na
osy symetrie rovnoběžné s významným směrem a na roviny symetrie kolmé
k významnému směru. Je-li na některou osu symetrie kolmá rovina
symetrie, označujeme to lomítkem např. 2/m (obrázek
15-1).
Krystalograficky významné směry definují směry případných
prvků symetrie v jednotlivých soustavách. Jsou následující:
triklinická soustava nemá žádný významný směr,
jediným prvkem symetrie může být střed inverze.
monoklinická soustava má významný směr, který odpovídá dvojčetné rotační ose symetrie
nebo dvojčetné inverzní ose symetrie. Tento směr volíme vždy podél souřadnicové
osy b (pravolevé).
rombická soustava má tři významné směry a to ve směrech jednotlivých
os a, b a c, takže se jedná o vzájemně kolmé směry.
tetragonální soustava má první významný směr ve směru vertikální
osy c, ve kterém je orientována čtyřčetná rotační nebo inverzní
osa symetrie. Druhý významný směr odpovídá pasným osám a1 a a2,
třetí významný směr svírá s druhým úhel 45° (jedná se o meziosní
směry v pasné rovině). Druhý a třetí významný směr jsou kolmé na
první významný směr.
hexagonální a trigonální soustava má první významný směr
orientovaný ve směru vertikály c a v tomto směru je orientována
šestičetná rotační (inverzní) nebo trojčetná rotační (inverzní) osa
symetrie. Druhý významný směr je směrem pasných os a1, a2,
a3 a třetí významný směr svírá s druhým úhle 30° (jedná
se o meziosní směry v pasné rovině). Druhý a třetí významný směr
jsou kolmé na první významný směr
kubická soustava má první významný směr odpovídající třem
stejnocenným osám a1, a2, a3. Druhý významný
směr je orientován podél tělesových úhlopříček krychle a třetí významný směr
odpovídá směrům stěnových úhlopříček krychle.
Pro bodové grupy se používá mezinárodní symbolika, někdy
též označovaná jako Hermann - Mauguinovo značení. Základem jsou
symboly prvků symetrie v tzv. krystalograficky významných směrech.
Symboly mohou být nejvýše trojčlenné. Znaky v symbolech jsou uvedeny v pořadí
významných směrů dané krystalové soustavy (viz
kapitola
1.5.1.1.).
Krystalografická oddělení jsou pro jednotlivé soustavy uvedeny v následujícím
přehledu bodových grup.
Tento
typ značení je založen na podobných symetrických znacích některých bodových
grup. Grupy obsahující pouze jednu n-četnou rotační osu symetrie se nazývají
cyklické (symbol C1,
C2 a pod.). Grupy, tvořené n dvojčetnými rotačními osami symetrie
kolmými na rotační osu n-tého řádu, jsou grupy diedrické (symbol D2,
D3 a pod.). Spolu s grupami O a T (popisují symetrii oktaedru a
tetraedru) máme celkem 11 axiálních grup (přítomny pouze osy symetrie).
Doplníme-li je středem nebo rovinami symetrie, obdržíme dalších 20 grup a
s bodovou grupou S4 je
celkový počet 32. Přehled Schoenfliesových symbolů je následující:
Cn - grupy obsahující pouze vertikální polární rotační osu n-tého
řádu (C1,
C2, C3, C4,
C6)
Dn - grupy obsahující vertikální rotační osy n-tého řádu a k nim n
kolmých os 2. řádu (= dvojčetných rotačních os) (D2, D3, D4,
D6).
S4 - rotačně inverzní osa 4. řádu
O
- grupa oktaedru nebo krychle; obsahuje 3 osy 4. řádu, 4 osy 3. řádu a 6 os
2. řádu
Oh - grupa oktaedru doplněná o inverzi
T
- grupa tetraedru; obsahuje 4 osy 3. řádu a 3 osy 2. řádu
Th - grupa tetraedru doplněná o inverzi
Td - grupa tetraedru doplněná o diagonální roviny symetrie
Cni - grupy Cn doplněná o
inverzi (Ci =
i, C3i)
Cnh - grupy Cn obsahující
rovinu symetrie kolmou na osu n-tého řádu (C1h = Cs, C2h,
C3h, C4h, C6h)
Cnv - grupy obsahující n rovin symetrie procházejících vertikální polární osou n-tého řádu (C2v, C3v, C4v, C6v)
Dnh - grupy obsahující všechny prvky Dn a navíc horizontální rovinu symetrie kolmou k ose n-tého řádu (D2h, D3h, D4h, D6h)
Dnd - grupy obsahující všechny prvky Dn a navíc roviny symetrie protínající se v ose n-tého řádu a půlící
úhly mezi osami 2. řádu (D2d, D3d)
Mimo jiné např. platí: C4i = S4, C6i = C3h a pod.
Bodová grupa rombické soustavy se symbolem mm2 má roviny symetrie kolmé k osám a, b a dvojčetnou rotační osu symetrie rovnoběžnou s osou c. Místo úplných symbolů se často používají symboly zkrácené, které jsou odvozeny od úplných tak, že ve význačných směrech zůstanou jen znaky prvků symetrie, z nichž vyplývá existence všech dalších. Např. symbol 2/m 2/m 2/m je zkrácen na mmm, protože ze tří na sebe kolmých rovin symetrie vyplývají tři navzájem kolmé dvojčetné rotační osy symetrie.
V bodových grupách, které obsahují střed inverze, nemohou existovat polární směry. V odděleních bez středu symetrie jsou polární všechny směry s výjimkou směrů kolmých na rotační osy sudého řádu nebo roviny symetrie a směrů splývajících s inverzními osami symetrie. Střed symetrie má 11 tzv. centrických bodových grup: -1, -3, 4/m, 6/m, m3, 2/m, mmm, -3m, 4/mmm, 6/mmm, m-3m. Ostatní bodové grupy se označují jako acentrické.
Bodové grupy, které se navzájem liší jen přítomností nebo nepřítomností středu symetrie a prvků, které v důsledku tohoto středu vznikly, zahrnujeme do stejné skupiny tzv. Laueho grupy.
Dva zrcadlově
shodné objekty, které popisuje bodová grupa obsahující pouze osy symetrie,
se nazývají enantiomorfní. Takové objekty mají tvar a symetrii identickou,
ztotožněny mohou být pouze zrcadlením v rovině symetrie. Symetrie v enantiomorfních
odděleních popisují tzv. enatiomorfní bodové grupy (nemají střed symetrie
a nemají roviny zrcadlení): 1, 2, 3, 4, 6, 222, 32, 422, 622, 23, 432.
V úvodu kapitoly 1.5. jsme definovali bodové grupy jako množiny
operací a prvků symetrie, které neobsahují translaci. Vzájemné kombinace
prvků symetrie v bodových grupách se řídí přesně stanovenými zákonitostmi,
jejichž znalost nám může usnadnit nalezení všech prvků symetrie na
krystalu. Jedná se zejména o tato pravidla:
V
hlavních a význačných směrech krystalu se mohou vyskytovat samostatné rotační
osy symetrie (starší označení rotačních os: 1 = monogyra, 2 = digyra, 3 =
trigyra, 4 = tetragyra a 6 = hexagyra). V takovém případě jsou osy polární
a na morfologii krystalu se to může projevit protipólovým vývojem.
V průniku
n rovin symetrie existuje n-četná rotační osa symetrie. Její četnost závisí
na úhlu (n = p/a),
který svírají protínající se roviny symetrie. Vzniklá rotační osa je
polární, např. 2mm, 3m, 4mm, 6mm (obrázek 15-2).
Analogicky
platí, že prochází-li rovina symetrie n-četnou osou symetrie, bude se v této
ose protínat dalších n-1 rovin symetrie (obrázek
15-3).
N-četné
osy symetrie sudého řádu sdružené s kolmou rovinou symetrie podmiňují přítomnost
středu symetrie (obrázek 15-4).
Leží-li
dvojčetná rotační osa symetrie v rovině symetrie kolmé na n-četnou osu
symetrie, je přítomno dalších n-1 dvojčetných rotačníchos symetrie, které
svírají úhel a
= p/n.
Nalezneme-li
dvě dvojčetné rotační osy symetrie svírající úhel a, existuje na ně kolmá n-četná rotační osa symetrie, kde n = p/a
a počet dvojčetných rotačních os symetrie se doplní na n (např. 222, 32,
422, 622, 432, viz obrázek 15-5).
V
hlavních a význačných směrech krystalu se mohou vyskytovat inverzní osy
symetrie (starší značení `1
= inverze, `2
= digyroida, `3
= trigyroida, `4
= tetragyroida, `6
= hexagyroida). Tyto inverzní osy
symetrie mohou být dipolární a liché z nich podmiňují střed
symetrie.
Stejnocenné
dvojčetné rotační osy symetrie v osním směru kolmé na inverzní osu
symetrie podmiňují přítomnost meziosních rovin symetrie (obrázek
15-6).
Pokud
inverzní osu symetrie protínají roviny symetrie, je podmíněna existence
dvojčetných rotačních os symetrie v osových směrech.
Pokud jsou operace symetrie bodové grupy aplikovány na vybranou krystalovou plochu, vznikne určitý počet ekvivalentních ploch. Soubor ekvivalentních ploch se označuje jako krystalový tvar (viz kapitola 2.3.). Krystalové tvary lze podle jejich vztahu k prvkům symetrie bodové grupy rozdělit na obecné, speciální a limitní.
Obecný krystalový tvar je soubor ekvivalentních ploch,
kdy každá z nich má plošnou symetrii 1. Jinými slovy, póly ploch obecného
krystalového tvaru neleží ve sterogramu na žádném prvku symetrie (obrázek
15-7). Obecný tvar má Millerův symbol {hkl}. Póly ploch obecného tvaru ve
stereografické projekci mají dva stupně volnosti. Můžeme jimi pohybovat ve
dvou směrech, beze změny k jinému krystalovému tvaru, pouze se mění
indexy {hkl}, které dají vzniknout nekonečnému množství obecných
krystalových tvarů. Prakticky ale existují na reálných krystalech jen některé
z těchto možných ploch (velké číselné hodnoty Millerových indexů
jsou málo pravděpodobné).
Speciální krystalový tvar je soubor ekvivalentních krystalových ploch, které mají svoji symetrii vyšší než 1. Ve stereogramu leží póly těchto ploch na jednom nebo více prvcích symetrie (obrázek 15-8). Pokud pól dané plochy leží na jediném prvku symetrie má ve stereografické projekci jeden stupeň volnosti a můžeme s ním pohybovat v jednom směru, aniž bychom změnili charakter krystalového tvaru. Pokud pól plochy leží na více prvcích symetrie, nemá v rámci stereografické projekce žádný stupeň volnosti, je definován jednoznačně.
Limitní
krystalový tvar je zvláštní případ buď speciálního nebo obecného
krystalového tvaru. Má stejný počet ploch, každá má stejnou plošnou
symetrii, ale plochy jsou jinak uspořádány. Na obrázku 15-7 je stereogram
bodové grupy 4, kdy se póly tetragonální pyramidy posunou na okraj ekvatoriální
roviny a vznikne tak tetragonální prizma {hk0} jako limitní tvar obecného
tvaru tetragonální pyramidy s plošnou symetrií 1.
Asymetrická plošná jednotka bodové grupy je z pohledu sférické projekce nejmenší část z povrchu projekční koule, pomocí které je možno operacemi symetrie dané bodové grupy generovat zbylou plochu projekční koule. Z pohledu stereografické projekce se jedná o nejmenší výřez z projekčního kruhu, z něhož pomocí přítomných prvků symetrie sestavíme celý stereogram (obrázek 15-9). Rozměr asymetrické základní buňky je prostý poměr plochy kruhu ve stereografické projekci k počtu ploch obecného tvaru. V případě bodové grupy 4/m 2/m 2/m (obrázek 15-9) je velikost asymetrické plošné základní jednotky 1/16.
Asymetrická
plošná základní jednotka bodové grupy obsahuje všechny informace nezbytné
k úplnému popisu krystalového tvaru v dané bodové grupě.
Před stanovením bodové grupy krystalu musí být vybrán
jeden ze sedmi krystalových systémů (obrázek
15-10). Pro zařazení krystalu
do bodové grupy a pojmenování přítomných krystalových tvarů můžeme
postupovat následujícím způsobem:
Najdeme na krystalu všechny
přítomné prvky symetrie a sledujeme jejich vzájemný vztah (viz kapitola
1.5.3.).
Podle nalezených prvků symetrie sestavíme mezinárodní symbol bodové
grupy. Pozor na stejnocenné prvky symetrie, ty se objeví v symbolu pouze
jednou. Pořadí symbolů odpovídá krystalograficky významným směrům.
Pojmenujeme bodovou grupu krystalu.
Orientujme těleso krystalu v prostoru vzhledem ke krystalografickému
osnímu kříži. Vícečetné osy jsou zpravidla vertikálami (nemusí platit v
kubické soustavě).
Pojmenujeme jednotlivé krystalové tvary na krystalu. Začínáme
obvykle od největších ploch, dobře si všímáme počtu stejnocenných ploch
a jejich polohy vzhledem k prvkům symetrie.
K určení bodové grupy není vždy nutné znát všechny
prvky symetrie. Některé prvky symetrie lze odvodit z kombinace ostatních
prvků symetrie, např. střed symetrie z prvků 2/m.
Určení symetrie
krystalu nemusí být vždy jednoznačné. Příkladem může být hexaedr, který
se jako krystalový tvar vyskytuje ve všech pěti kubických bodových grupách.
Určíme-li prvky symetrie hexaedru, povede to vždy k bodové grupě nejvyšší
symetrie m-3m. Pyrit (bodová grupa m-3) má krystaly velmi často omezené
hexaedrem, ale plochy hexaedru jsou běžně rýhované, což značí nižší
symetrii dané bodové grupy, než by odpovídalo přítomnému hexaedru.
Jiné dvojznačné případy jsou například leptové obrazce, které indikují skutečnou symetrii krystalové plochy. Obrazce jsou zpravidla spojeny s plochami s vysokými Millerovými indexy a jsou patrné až po působení rozpouštědla na tyto plochy.
Optická aktivita je schopnost některých krystalů a molekul stáčet rovinu polarizovaného světla. Je to možné pouze v bodových grupách, které jsou enantiomorfní. Optická aktivita může být vlastností krystalu a ztrácí se, pokud je krystal roztaven nebo rozpuštěn. Příkladem může být nižší křemen nebo NaClO3. Ve dvou enantiomorfních formách není jen morfologický tvar, ale i celá struktura. Forma „levotočivá“ stáčí rovinu polarizovaného světla doleva, forma „pravotočivá“ stejnou intenzitou doprava. V praxi bylo ověřeno, že optická aktivita není omezena pouze na 11 enantiomorfních oddělení, ale je známa i z bodových grup m, mm2, -4 nebo –42m.
V některých
krystalech, jsou-li podrobeny tlaku nebo tahu, vzniká v určitých směrech
elektrický náboj. Jev lze demonstrovat na destičce křemene (bodová grupa
32), seříznuté kolmo k polární dvojčetné ose. Směr působení tlaku
nebo tahu musí být rovněž podél polární osy. Polární osa má na své
paralelní a antiparalelní straně rozdílné fyzikální vlastnosti a proto se
budou na opačných stranách destičky hromadit opačné náboje. Při změně
tlaku za tah se bude měnit polarita elektrického pole.
Piezoelektrické
vlastnosti se projeví jen u látek z bodových grup s polární osou
a bez středu symetrie. Vlastnost má rovněž reverzibilní charakter – pokud
aplikujeme na krystal elektrické pole, dojde k jeho kompresi nebo expanzi.