4.1  Agregace a vývin minerálů


hlavní stránka obsah učebnice mapa webu o autorech rejstřík

Fyzikální vlastnosti minerálů jsou přímým důsledkem jejich chemického složení a krystalové struktury. Část fyzikálních vlastností můžeme určit pouhým okem nebo velmi jednoduchými metodami a zkouškami. Takové vlastnosti jsou velmi důležité při poznávání minerálů v terénu nebo při předběžném určování v laboratoři. Některé fyzikální vlastnosti minerálů lze stanovit pomocí složitějších zkoušek nebo je zapotřebí speciálních přístrojů. Takové vlastnosti se určují ve specializovaných laboratořích.

Minerály se v přírodě vyskytují ve formě jednotlivých krystalů nebo krystalových agregátů. S krystaly minerálů se setkáváme mnohem vzácněji a charakterizujeme je pomocí krystalového habitu a typu. Podrobněji pojednává o krystalech kapitola 2.2.

Na základě dokonalosti omezení krystalového tělesa minerálu rozlišujeme krystaly (obrázek 41-1):

Nejčastější formou výskytu minerálů jsou krystalické agregáty. Jedná se o náhodné srůsty velkého množství xenomorfně omezených krystalů, které obvykle beze zbytku vyplňují prostor. Označování a popis agregátů nejsou zcela jednoznačné, používají se nejrůznější názvy a typy charakteristik. Mezi nejčastěji používané pojmy patří následující:

Pro určování minerálů mají velký význam některé další znaky, spojené s vývinem krystalů nebo jejich agregátů. Mezi důležité patří morfologie krystalových ploch. Pro některé minerály, resp. pro jejich krystalové plochy, je charakteristická skulptace nebo rýhování. Příkladem může být vodorovné rýhování na prizmatických plochách křemene (obrázek 41-12), podélné rýhování na plochách vertikálního pásma turmalínu (obrázek 41-13) nebo typická skulptace na plíšcích zlata. Pro určování může být významný typický tvar dvojčatění, tedy srostlic nebo prorostlic, např. křížové srostlice staurolitu (obrázek 41-14) nebo karlovarské dvojčatění K-živce (obrázek 41-15).


Zpět na hlavní stránku